Naposledy aktualizováno: 19.03.2024 13:10:44
Na úvodní stranu

Knihovna Antonína Bocha Libošovice

" Kniha je mezi dárky tím, čím je pro nás Říp mezi horami,

Vltava mezi řekami a lípa mezi stromy " 
František Nepil

* * *

TRADIČNÍ VÝLET DO OKOLÍ LIBOŠOVIC POŘÁDANÝ
17. listopadu

p1070262a.jpg

 

********************************

„K obrazu české krajiny, která sama o sobě, bez zásahu člověka, má barokní linii, patří také socha sv. Jana Nepomuckého. Je to muž, který patrně nejvíc proslavil naši zemi. V nejzapadlejších koutech světa, v největších městských centrech i v nejromantičtějších místech úplné divočiny můžeme se setkat se znameními jeho úcty.“                                                                                                                                                                                                               Petr Piťha

 

Z úcty k předkům

aneb

zpráva o Svatojánském putování,které se možná stane novou tradicí

 
            Svatý Jene Nepomucký oroduj za nás

            tato prosba je vytesána na čelní straně sochy Jánečka, který stojí od roku 1889 v Malechovicích v zatáčce u silnice vedoucí z Libošovic do Mladějova. Před několika lety jsme se rozhodli uctít památku patrona obce uspořádáním Svatojánské pouti. Několikrát jsme se po 16. květnu, kdy slaví svůj svátek, sešli a v družné pospolitosti si v bývalé hospodě Na Písku užili netradičního pouťového veselí. Hrála nám skvělá hudba, děti i dospělí cvrnkali kuličky, hrály se šachy i Člověče, nezlob se, pár krásných koní vyvážel poutníky na projížďku jarní přírodou, hrálo se divadlo, točilo pivo a  jedly pouťové koláče a jiné dobroty. S přibývajícími lety ubývá sil.

Vloni jsme v libošovické Galerii Na návsi představili sv. Jana Nepomuckého  jako vděčné, věčné téma ve výtvarném umění. Letos dostala připomínka světce obsah ve smyslu slova pouť = putování. Pozvání na procházku jarem vonící přírodou přijala hrstka poutníků, kteří si putování za třemi sochami svatých Janů Nepomuckých  příjemně užili. Sestávalo ze zastavení u třech soch světce s připomínku okolností  jejich postavení. První se konalo v místě startu u naší malechovické sochy sv. Jana Nepomuckého. V roce 1889 ji zhotovil libošovický kameník Václav Havlík z iniciativy a za peníze majitele nedalekého Žďánku,  zdejšího rodáka, vzdělaného
a upřímného věřícího Jana Bohumila Nováka. Ten byl mimo jiné vychovatelem u Schwarzenbergů na Orlíku a vlastně průkopníkem chalupaření. Za téměř 130 let, co stojí Jáneček mezi dvěma lípami na stejném místě, zažil mnohé. Zastavovalo se u něj procesí cestou na pouť na Tábor, několikrát byl poškozen, dokonce i ukraden, zahrál si ve filmu. Nově umístěná lavička nabízí procházejícím turistům možnost k usednutí, odpočinku a zamyšlení. Od ní jsme se vydali přes les Hůru se zajímavými průhledy na Trosky, Kozákov i Krkonoše na Babylon směrem k hájence. V místě zdejšího krásného rozhledu je umístěna pohodlná lavička. Od ní jsme pokračovali do Nepřívěce k dalšímu Janovi stojícímu na začátku obce. Mnoho o něm známo není. Pochází z roku 1811 a jak se ještě i Karol Bílek pamatuje, sedával pod ní při slavných nepřívěckých poutích flašinetář. Hezká byla cesta Lavičkami k soboteckému hřbitovu, Černínskou a Jeřábkovou ulicí mezi krásně upravenými roubenkami, pak po schodech ke kostelu sv. Maří Magdaleny. Zde stojí jeden ze tří soboteckých sv. Janů  Nepomuckých, dílo pražského sochaře Antonína Wildta (1856) údajně podle návrhu Josefa Mánesa. Stávala kousek níž Na Mostě, odtud byla i s nedaleko stojícím křížem přemístěna sem kvůli rozšiřování silnice. Dle dalších informací Karola Bílka, uvádí v pamětech Vojtěch Sakař tyto podrobnosti:

Starý špitálský most jevil na všech stranách trhliny v ohražení i v klenbě. Správa městská roku toho most důkladně přestavěla a rozšířila; sochy na něm umístěné sesadila. Socha sv. Jana Nepomuckého dána do kapličky u Kdanic, socha Spasitelova uschována v chrámě. Usnesením správy obecní r. 1855 zakoupen na nový most železný kříž s pozlaceným tělem Páně a spolu usouzeno, aby protější stranu zdobila socha sv. Jana Nepomuckého. Za tím účelem zavedeny sbírky. Pater Jan Škopán sebral 147 zl. 12 kr., soudní kancelista Jan Jančura daroval 100, jiní tři dobrodinci 103 zl., obec pak doplnila sbírku na 630 zl., za kterou část koupena socha sv. Jana od pražského sochaře Wildy.

Nedělní oběd v hotelu Pošta byl skvělý. Osvěženi dobrým jídlem a nápoji jsme se zastavili na zdravotním středisku na výstavě pěkných fotografií a dokumentů zachycující bohatý spolkový život soboteckého Klubu přátel. Cestou k nádraží jsme se pak ještě vyfotili u krásně obnovené zajímavé pamětihodnosti, Parmiggianiho skulptury Dům pod půlměsícem.

Příjemně naladěni jsme se v pozdním slunečném odpoledni v neděli 22. května rozloučili s nadějí, že se třeba příští rok znovu vydáme stejnou dobře známou poutní cestou za našimi Jánečky.
Do party zveme i vás! 

 

 

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

SOBOTA 16. DUBNA 2016 V 16 HODIN

 

KOUZLO RODINNÉHO STOLU

 "Být ženou, vládkyní krbu, vyžaduje mnohem víc než vařit"

 

takové je logo na webových stránkách
KUCHAŘKY Evy Francové ZE SVATOJÁNSKÉHO ÚJEZDU 

http://rozhovoryvesvatojanu.blogspot.cz/
http://kucharkazesvatojanu.blogspot.cz/
www.dilna.3mosquitos.cz

 

Paní Eva Francová je velmi příjemná, milá a půvabná žena. Jsme rádi, že ochotně přijala naše pozvání k popovídání na téma ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL. Paní Francová je známá autorka dvou dosud vydaných KUCHAŘEK ZE SVATOJÁNU (třetí pokračování vyjde letos na podzim) A Z TELEVIZNÍHO POŘADU O BYLINKÁCH A JEJICH VYUŽITÍ V KUCHYNI. V bohaté diskuzi bylo nastoleno a zodpovězeno mnoho nejrůznějších otázek a témat. Chceme věřit, že životní postoje a hodnoty našeho vzácného hosta inspirovaly a obohatily většinu přítomných posluchačů. 

Vážíme si času, který nám paní Eva věnovala. Setkání s ní nás nesmírně potěšilo. Děkujeme.

Doporučujeme seznámit se nejen s jejími webovými stránkami, ale

i dalšími, o kterých byla mimo jiné také řeč:
www.GENGEL.cz a www.OPOBCHOD.cz

 

 

****************************************************************************

SOBOTA 2. DUBNA 2016 OD 16 HODIN

přátelské setkání a beseda se světově uznávaným odborníkem zaměřeným na nedestruktivní archeologii PhDr. Martinem Kunou, Ph.D.,DSc.

PAMĚŤ NAŠÍ KRAJINY A CESTY K NÍ byla pro hojné návštěvníky, kteří do posledního místa zaplnili prostor knihovny, mimořádnou příležitostí seznámit se blíže s tématem archeologie. Noblesní přednáška doplněná kvalitní obrazovou prezentací osvětlila nové trendy v poznávání života našich dávných předků. V bohaté diskuzi došlo i na žhavá témata současné nedokonalé legislativy. Máme radost, že skvělá kniha našeho vzácného hosta spřízněného rodově s Malechovicemi byla nominována na prestižní ocenění Magnesia litera a po zásluze vyhodnocena jako nejlepší vydavatelský počin roku 2015 v nakladatelství Academia:

 

http://data.abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_1820.html

 

 

Martin Kuna a kol.

Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století

Archeologický ústav AV ČR a Academia

Dílo nabízí informace o více než stovce lokalit v Čechách, lokalit osídlených v pravěku, středověku i novověku – až po pozoruhodné archeologické stopy života v minulém století. Zdařilý úvod srozumitelně vysvětlí, co od knihy čekat a jak ji použít, zároveň se však stává skluzavkou, po níž neopatrný čtenář „vjede do děje“ a už mu není pomoci. Pečlivě vybraný a zpracovaný materiál knihy se stává strhujícím čtením zcela jistě pro laiky, protože je do vybraného tématu vede s taktem a citem pro věc. Zároveň zřetelná znalost témat a spolehlivost zpracování udržuje dostatečnou dávku vědecké serióznosti i pro ty čtenáře, pro něž je archeologie známým územím. Nadto ovšem autoři přidávají společenské souvislosti archeologie, např. ambivalentní vztah lidského pobytu a jeho ovlivňování krajiny, stopy po hospodářské, vojenské či kultovní přítomnosti člověka, a to vždy ve spojení s výkladem o principech osídlení Čech v historii.

 

Kniha je oslnivým souborem lákavých pozvánek k lepšímu vidění světa kolem nás a odhalování souvislostí mezi tím, co bylo, tím, co je, a tím, co možná bude. Bohatý aparát knihy je výjimečný kvalitou zpracování, QR kódy přidané k jednotlivým heslům a odkazující uživatele na webové stránky Atlasu ukazují, že autoři dobře vědí o tom, že dnes čtenáři rádi sami volí formu, kterou v danou chvíli použijí raději. Může být skvělým východiskem pro rodinné výlety, itinerářem mladých turistů, výzvou pro amatérské archeology, zdrojem poznání i pro ty, kteří do krajiny samotné vyrazit nechtějí nebo nemohou.

 

 

**********************************

Růžemi pohlazená kniha o lidech v proměnách místa a času

 

             V sobotu 23. ledna 2016 odpoledne se
v sále hotelu Český ráj v Libošovicích sešli přátelé
a příznivci regionální historie. Slavnostně jsme uvedli knihu historika a archiváře Karola Bílka.
3. díl Malých dějin Sobotecka vyšel v podobě rozsáhlého biografického slovníku pod názvem KDO JE KDO V DĚJINÁCH SOBOTECKA A DOLNOBOUSOVSKA.  Druhé doplněné vydání obsahuje více než 2 300 hesel osobností žijících
i zemřelých. K poetickému aktu kmotrovského uvítání knižní novinky symbolicky pohladil růží knihu starosta Libošovic Vít Svoboda. Další kmotrovská slova a přání publikaci na cestě ke čtenářům pronesla knihovnice Lenka Dědečková
a archeolog Martin Kuna.
    Slavnostní sešlost byla také dobrou příležitostí ke gratulaci. 27. ledna oslavil pětadevadesátiny v plné svěžesti fyzické i duševní básník Českého ráje Josef  Brož. Blahopřání a dárek převzal nejen z rukou starosty Libošovic. Krásným přednesem básní potěšil jubilanta i zcela zaplněný sál herec a recitátor Josef Kettner. Žlutou růží a básní obdaroval kolegu básníka Josef Jindra. Kamarádi trampové s chutí zahráli a zazpívali Niagáru Českého ráje, zhudebněnou báseň pana básníka Brože.  
Představeni a ke krátkému vystoupení byli vyzváni autoři nedávno vydaných knih, jejichž stručné curriculum vitae lze ve slovníku nalistovat a další přítomné osobnosti.  
V pestrém kulturním programu účinkovali mladí muzikanti z Libošovicka, zpěvačka Veronika Vildmanová a hudebník František Kozderka.
Na své si přišli i milovníci trampské hudby.